Celý život děláme různá rozhodnutí, ať
už je to nad příchutí zmrzliny či přihláškou na střední/vysokou. Některá nás
ovlivňují více, některá méně. Některých litujeme, za jiné jsme šťastní.
Já v posledních letech prodělala
dvě obrovské volby, jedné lituji…a na druhou stále čekám. Ta, na kterou čekám,
se odehraje v podobě roku v USA. A ta, které (ne)lituji, se odehrává
již dva roky.
Jak už mnozí ví, pomalu se mi blíží
konec druhého ročníku na střední škole, gymnáziu. Po povinném výběru seminářů
na nastávající rok jsem začala intenzivně přemýšlet, co se mnou bude dál, po
střední (pokud ji dodělám).
Celkově pro mě byl výběr střední školy
opravdu zajímavý. Bylo mi tvrzeno, že jsem velmi inteligentní dítě (haha) a že
mám předpoklady na gymnázium. Slyšela jsem to všude okolo a tak nějak jsem
neviděla jinou možnost. Avšak moje maminka to se mnou měla z části jinak,
věděla, že mám na to, abych se dostala na gymnázium, ale bylo tu jedno ALE.
Mamka totiž ve mně z bůhví jakého
důvodu vidí potenciálního umělce. To, že umím jakžtakž kreslit a nějakou dobu
jsem tvořila designy pro blogy ji utvrdilo v tom, že bych se možná měla
vydat touto kreativní cestou. Od malička jsem navštěvovala základní uměleckou
školu, ve výtvarné třídě (takový kroužek) a neskutečně mě to bavilo a snad i na
ten věk se na výsledek dalo pohledět se spokojeným výrazem. Avšak já měla
(stále mám) velmi nízké sebevědomí s intenzivními podceňovacími
schopnostmi. A stála jsem si za tím, že by mě zaprvé nepřijali a zadruhé,
neměla bych šanci se v budoucnu uplatnit…byla bych chudá (ohledně těchto
materialistických priorit jsem právě na opačné straně, než jsem byla dříve,
vlastně se mi vše otočilo na ruby)!
Tak či onak…vydala jsem se na cestu
umučeného dítěte, které veškerou energii věnuje věcem, které ho nezajímají, aby
je udržel alespoň na dobrou. A věci, které by měla dále rozvíjet, jsou
opomíjené, jelikož na ně nezbývá energie.
Nyní přemýšlím nad vysokou školou a
bojím se stejné chyby, jakou jsem udělala při výběru střední. Zároveň
přemýšlím, jestli nejít na umělecky zaměřenou vysokou, ale měla bych vůbec
šanci s gympláckým základem? Mám v tomhle směru ještě na výběr?
Neočekávám sama od sebe gymplácký postoj alá doktor či právník?
Všechny tyto otázky nad mými volbami mě
stále neskutečně tíží a v hlavě nemám vůbec nic jiného. Budoucnost
nadevše, kariéra nadevše….štěstí v otazníku.
-EVA
YOU COULD BE AN ARTIST, MY DAUGTHER
Reviewed by Eva K.
on
5:52
Rating:
No, s tím rozhodováním je to takové těžké no. Každopádně si nemyslím, že by byl gympl chyba. :)
OdpovědětVymazatJá jsem v devítce, tím pádem jsem se rozhodovala teď... a vlastně jsem také nazývána velmi inteligentním dítětem, které prostě musí jít na gymnázium :D Hah, jenže já jsem tvrdohlavá a nejlépe bych všechno měla jinak, než mi říkaj ostatní. A tak jdu na ekonomku, pač prostě gympl není nic pro mě :) Jdu na ekonomku s jazykama-budu mít tři, ale jako nějaká učetní nebo v oblasti ekonomiky se taky moc nevidím... :D Ale tak zatím nevím, jaké to tam bude...
No řekla bych, že jsem úplný opak tebe... řekla bych, že jsem poměrně sebevědomá a taky trošku ráda mluvím o sobě :D- toho sis jistě mohla už všimnout, vždycky vedu komentář na sebe :D
Ale vraťme se zpět k tobě... já si myslím, že gymnázium nebyla chyba. :) Vem si to tak, že gympl je všeobecný, tím pádem bys na tu uměleckou vysokou jít mohla :) A navíc, kdybys třeba šla na uměleckou střední, co by kdyby se ti tam nelíbilo? Nebo tě to přestalo bavit a tak... ale jasně, možná, že teď bys to změnila. No, myslím, že pokud tě to umělkování (lol, exituje tohle slovo vůbec?) láká pořád stejně. Zkus si najít čas, začít trošku zkoušet něco uměleckého-však ty víš, co tě baví- a nevzdávat to. Vím, že čas je hrozně krátký, ale zároveň si myslím, že i kdyby si zkoušela kreslit (nebo něco) třeba jednou týdnně, je to úplně v pohodě. :) Také v americe by mohla mít tvá škola nějaký umělecký rkoužek či hodinu. :)
A nebo třeba, až se vrátíš z usa, zjistíš, že tě baví úplně něco jiného a pak toho gymplu přece jen nebudeš litovat. :)
Nejsem si jistá, zda můj komentář dává smysl, ale doufám, že si to nějak přebereš. :)
Ber to tak, že žádné rozhodnutí není chybné... zaleží jen na nás, co z každého rozhodnutí vytěžíme :)
Měj se hezky! :)
DENYII
Má své výhody i nevýhody. Ekonmka neznamená účetní! To se neboj ;) Kord ne jazyková!... :) Působíš na mě velmi sebevědomě :DDD
VymazatAno v Americe si vezmu hodiny umění :)) Děkuji ti :)
S rozhodovaním na strednú školu som si najprv robila veľké starosti, no nakoniec som si povedala, že najdôležitejšia je výška, a tak som sa rozhodla pre najlepšiu strednú školu v okolí a je tam celkom fajn :) A rok v USA ? Wau! Brala by som :)
OdpovědětVymazatmy blog : THE COLORFUL THOUGHTS
Pro mě je asi jako ten hlavní vývojový bod střední škola...:) Též jsem si vybrala jednu z těch nejlepších v okolí...a přes to lituji :)
VymazatAj kamoška ide na rok do Ameriky! Len škoda, že ma nechá v škole samú:// Moja rodina tiež vidí vo mne veľkého umelca, lebo odmala maľujem a chodím na výtvarný odbor. Chcela by som, aby to bola činnosť, ktorej sa budem venovať mimo mojej práce, ako taký koníček..
OdpovědětVymazatJe nás takhle do zahraničí opravdu požehnaně! :O Já už plánuji, jak si po Americe začnu hledat nějaký malířský kurz :)
VymazatJako kdybych četla svoje vlastní slova, sakra.
OdpovědětVymazatPokud jsi druhačka, tak máš ještě vcelku docela dost času na rozhodování, co s životem. Rozhodně bys měla dělat, co tě baví a navíc za pokus nic nedáš, takže se drž.
Prolhaná Mrcha
Děkuji :) Přijde mi, že ten čas mi nějak rychle utíká...kord když teď vyběhnu na rok do ciziny :)
VymazatProcházíš si nějakou studentskou krizí. Jako absolvent gymnázia ti můžu říct, že takhle jsme se cítili alespoň jednou všichni :) vůbec se neboj, že by ses s gymplackym základem nedostala na vysokou. To je na gymplu to kouzelné, máš největší předpoklady pro přijetí. Nicméně vysoké umělecké školy jsou vždy o talentovkach a to není o střední škole, ale o tvém vlastním daru, který v tobě gympl nemůže utlouct. Vím to, znám to. Několik holek z našeho gymplu se dostalo na umělecké školy. :) máš před sebou rok v cizině, během kterého se můžeš najít a můžeš popřemýšlet. Hlavně nepanikařit, že by sis touhle volbou zkazila život. Vždycky jsou tu jiné dveře, kudy se dostaneš na tu správnou cestu. A holky, co měli pocit, že je gympl ničí, se teď po jeho ukončení cítí provinile, protože jim vlastně dal hrozně moc a ony to jen v te dobe nebyli schopné přijmout. :)
OdpovědětVymazatJá příští rok maturuju a taky ještě pořádně nevím, pořád se uklidňuju, že mám ještě kupu času, bohužel to pomalu přestává být pravda :D.
OdpovědětVymazatA jinak znám jednu holku, co po gymplu šla na nějakou uměleckou vysokou do Plzně, nemyslím, že po gymplu musíš dělat přímo něco extra moc gympláckýho! :)
Jinak skvělej blog!
Ach... Já to měla podobné. Buď gympl nebo nějaká umělecká. Na gymplu bych umřela, takže volba padla na uměleckou. Nelituji, škola mi sice můj koníček znechutila, ale potkala jsem tam tak skvělé lidi, že toho nejde litovat! ♥
OdpovědětVymazatNelituj svého rozhodnutí, najdi na něm to pozitivní, jako já :)
A vysokou? Já mám jasno, jen díky mé slavné střední nemám čas na přípravu, takže bůh ví jak to dopadne :D
Gabux